Drážďany jsou zemské hlavní město a současně druhé největší město v Sasku s postavením městského okresu Kreisfreie Stadt. V blízkosti Drážďan se nacházejí některá další významná města, například Chemnitz (80 km západně), Lipsko (100 km severozápadně) a Berlín (170 km severně). 150 km jižně se pak rozkládá Praha, 230 km východně se nalézá Vratislav (Wrocław).
Přírodní poměry
Drážďany leží u řeky Labe (Elbe) mezi východními výběžky Krušných (Erzgebirge), strništi Lužických hor a Labskými pískovci. Díky své přírodní poloze a svému baroknímu a mediterárnímu architektonickému půvabu je město nazýváno Polabskou Florencií. Nejvyšším vrcholem Drážďan je Triebenberg.
Drážďany
Původ názvu města
Slovo Drážďany (Dresden) bylo odvozeno ze starosrbského označení Drežďany pro lidi původem z oblastí bažin a lužních lesů.
Místní části Drážďan
Již v roce 1958 byly Drážďany rozděleny do pěti okrsků střed, východ, západ, jih a sever. Od roku 1991 je město rozděleno do deseti částí. Po připojení dalších obcí vznikly nové čtvrti. Každá městská část má vlastní úřad, radnici a radu (Ortsbeirat) podle § 71 saského obecního pořádku.
Představitelem městské části je starosta (Oberbürgermeister) nebo jedna jím pověřená osoba. Radní jsou pak voleni městskou radou podle počtu mandátů té které strany, který získává každá z nich při volbách v jednotlivých okrscích. Devět nově vzniklých osad, které se skládaly z několika menších obcí, získaly ke konci 90. let 20. století status osady.
Charakter města
Z původně rybářské vesnice, sídla kupců a markraběcího sídla se Drážďany vyvinuly do lázeňské a královské rezidence a staly se později zemským hlavním městem Saska. Nyní tak jsou politickým centrem spolkového státu se sídlem zemské vlády, sněmu, jakož i dalších zemských úřadů. Město má postavení městského okresu (Kreisfreie Stadt) a je sídlem vládního obvodu Drážďany, technické univerzity, a též i dalších mnoha vyšších odborných i jiných škol. Je důležitou dopravní křižovatkou; má vlastní systém tramvajové a autobusové dopravy, kolem něj a přes jeho území prochází několik dálnic.
Počet obyvatel překročil kolem roku 1852 hranice 100 000, čímž se staly Drážďany podle tehdejších měřítek velkoměstem. Město tvoří jádro stejnojmenné aglomerace ve střední Evropě. Spolu se Cvikovem (Zwickau), Chemnitz, Lipskem (Leipzig) a Halle tvoří Drážďany „metropolitní region saského trojúhelníku“. V roce 2006 oslavilo město 800 let.
V roce 1206 je vedená první písemná zmínka o Drážďanech.
Ve městě vznikla řada barokních budov svým rozsahem a významem přesahující význam Drážďan jako metropole Saska. Mezi nejvýznamnějšími uveďme galerii Albertinum, Zwinger, Taschenbergpalais, kostely Hofkirche a čtvercového půdorysu Frauenkirche nebo operu Semperoper, z okolí zámek Pillnitz, Japonský palác a Moritzburg.
Za druhé světové války bylo město od 13. do 15. února 1945 kvůli masivním leteckým náletům RAF a USAAF téměř kompletně zničeno. Zhruba 45 % všech bomb byly zápalné bomby, jež způsobily velký požár celého centra města (tzv. požární bouře). Přesný počet všech obětí je dodnes neznámý, neboť se zde nacházelo mnoho utečenců z východní fronty a město bylo tehdy zcela přeplněno. Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18 375 mrtvých, přičemž celkový počet obětí odhadoval drážďanský policejní ředitel na 25 tisíc lidí. Kvůli obraně proti vypuknutí epidemie musely být tisíce neidentifikovaných těl obětí spáleny. Nechtěným důsledkem leteckého bombardování Drážďan byl i omyl, kdy byla namísto Drážďan dne 14. února 1945 bombardována také Praha.
V roce 2002 byly Drážďany vzhledem ke své poloze na řece Labi stejně jako část Česka postiženy tisíciletou povodní.