Mezinárodní Letiště Praha-Ruzyně je mezinárodní veřejné civilní letiště umístěné na severozápadním okraji Prahy. Jedná se o největší letiště v Česku a jedno z největších ve střední a východní Evropě. Letiště Praha odbavilo v roce 2008 12,63 milionů cestujících. Cestující mají k dispozici nabídku 50 leteckých společností spojujících Prahu přímou linkou se 125 destinacemi po celém světě. Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz.
Letiště Praha Ruzyně
Historie
Letiště bylo vystavěno na pláni zvané Dlouhá míle v letech 1933–1937. Konstrukce letiště vyprojektovaná arch. Adolfem Benšem (dnes terminál Jih 1) byla nesmírně moderní a stala se vzorem pro mnoho dalších zahraničních letišť; byla také oceněna na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži zlatou medailí. Provoz letiště byl zahájen 5. dubna 1937, kdy zde v devět hodin ráno přistál letoun DC-2 Československé letecké společnosti na letu z Piešťan přes Zlín a Brno, o hodinu později pak letoun Air France na trati z Vídně do Drážďan. Na letiště se přemístila veškerá civilní letecká doprava z letiště Praha-Kbely, kde zůstal pouze vojenský letecký provoz. Prudký rozvoj techniky a letecké dopravy si vynutil takřka okamžité rozšíření letiště z původních 80 ha na čtyřnásobek. Od 15. srpna do 22. prosince 1937 byly vybudovány zpevněné vzletové a přistávací dráhy 08/26 (délka 500 m) a 04/22 (délka 280 m) a pojezdová dráha (dnes P). V roce 1938 byla vybudována VPD 13/31 o délce 1000 m a 17/35 délky 950 m, VPD 04/22 byla prodloužena na 1080 m, v roce 1941 VPD 08/26 prodloužena na 1300 m a VPD 04/22 v roce 1944 na 1800 m. Křižovatka drah 04/22, 13/31 a 17/35 bývala také nazývána „Velké náměstí“ – „Big square“.
Prvních úprav se letiště dočkalo po válce. V letech 1947–1956 doznalo rozšíření a vylepšení jeho technické zázemí. Konec padesátých let pak přinesl další úpravy v souvislosti s příchodem proudových letadel. Po válce byla zahájena stavba paralelní dráhy 04/22, která byla záhy zastavena.
V letech 1960–1968 bylo letiště rozšířeno o oblast označovanou dnes jako Sever na tzv. Nové letiště. Byla vybudována nová odbavovací budova (podle návrhu arch. Karla Filsaka a Karla Bubeníčka), sousedící hangár a nový systém tří vzletových a přistávacích drah (nejdelší z nich o délce 3200 m). Při té příležitosti byla plocha letiště rozšířena na 800 ha (což znamenalo rozšíření území hlavního města nejen o obec Ruzyně, ale také o části Kněževsi, Přední Kopaniny a Hostivice).
Odletová hala Terminálu Sever 1 otevřená v roce 1997
V letech 1989–1993 byla provedena rekonstrukce severní odbavovací budovy a také vzletových a přistávacích drah. Zároveň byl vypracován investiční záměr rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever. K jeho uskutečňování se přikročilo v roce 1995 a jeho součástí je i terminál „Sever 2“, otevřený 17. ledna 2006, který navrhl tým architektů Nikodem a Partner spol. s r. o. a Mansfeld IDC s. r. o.
V jižní části letiště byl v roce 1997 otevřen nový terminál „Jih 2“.
Doprava z letiště do centra
Zvyšující se počet cestujících každoročně odbavených na letišti si žádá modernější a hlavně kapacitnější způsoby přepravy. Současná situace umožňuje cestujícímu při cestě z letiště následující možnosti:
Využít služeb pražské MHD
Autobusem č. 119 na konečnou metra A Dejvická a odtud metrem do centra, celková nominální doba jízdy na Václavské náměstí 30 minut, v praxi ve špičkách často až 50 minut.
Autobusem č. 100 na konečnou metra B Zličín a odtud metrem do centra, celková nominální doba jízdy na Václavské náměstí 35 minut, zpravidla jen minimálně ovlivněna zácpami ve městě.
Autobusem č. 179 na zastávku metra B Nové Butovice a odtud metrem do centra, celková nominální doba jízdy na Václavské náměstí 55 minut, jen minimálně ovlivněna zácpami ve městě.
Použít soukromou autobusovou dopravou různých společností provozující „letištní autobusy“ (provozují např. České aerolinie, Student Agency apod.) Doba jízdy je srovnatelná s MHD. Autobusy navazují na další linky týchž společností (zejména spoje do Brna).
Použít autobusový spoj Airport Express (AE) [1] provozovaný DPP ve spolupráci s Českými drahami do stanice Praha Hlavní nádraží. Tento spoj je možné využít s jízdenkou ČD vystavenou odkudkoliv do stanice „Praha-letiště (NAD)“. Alternativně lze zakoupit jízdenku za 50 Kč přímo u řidiče. Doba jízdy je 40 minut a interval 30 minut.
Použít taxi na/z letiště.
Protože uvedené způsoby dopravy jsou časově náročné a málo kapacitní, zvažuje se výstavba nových dopravních spojení s centrem Prahy, popř. dalšími městy ČR. V současné době je skloňováno především prodloužení metra A, přičemž nejčastěji zmiňovaná varianta přes Motol má náklady na vybudování 38 mld. Kč a pravděpodobný termín dokončení ne dříve než v roce 2016. Další možností je částečné prodloužení metra ve směru Evropské třídy a jeho pokračování nadzemní dopravou, nebo modernizace buštěhradské dráhy Praha – Kladno a její převedení přímo přes letiště. Posledně uvedená varianta, zvaná lidově výstavba rychlodráhy, se setkává s velkým odporem některých obyvatel a zejména politických představitelů Prahy 6, především z důvodů potenciálního zdroje hluku. Rychlodráha by každopádně zkrátila cestu na letiště na cca 20-25 minut s možností nasadit vysoce kapacitní soupravy.
Poslední skloňovanou variantou je napojení letiště na systém vysokorychlostních tratí, kdy by přes letiště procházela trať Praha – Plzeň (- Norimberk) a Praha – Ústí nad Labem (- Berlín). Vzhledem ke stavu rozpracovanosti těchto tratí ČR nelze předpokládat realizaci před rokem 2020,