Procházka Vídní

Vídeň je úžasné město. Na jednom místě zde leží krásné parky, fascinující secesní architektura i skleněné mrakodrapy a tomu všemu vévodí důstojná a přesto uvolněná atmosféra někdejšího království. Každému kdo to ještě neudělal doporučuji hlavní město Rakouska Vídeň navštívit a okusit tamní kouzlo na vlastní kůži. Já jsem byl ve Vídni už víckrát a přesto vždycky objevím něco nového. Stačí změnit trasu obvyklé procházky a člověk narazí na další významnou památku, architektonický skvost nebo prostě na krásné místo. Ideálním „startovním“ místem pro cestu po Vídeňských památkách je budova Státní opery. Stojí u silnice lemující tzv. Ring, což je vlastně okružní silnice spojující významné budovy. Nejprve projdete kolem sochy J.W.Goethe, tepaného plotu okolo zámecké zahrady a za chvíli se ocitnete na Maria Theresian Platz. Po pravé ruce budete mít sídlo rakouských císařů – palác Hoffburg a nalevo se nachází majestátní muzejní budovy mezi kterými stojí veliká socha panovnice Marie Terezie. V jednom z muzeií je umělecká expozice obrazů, soch a jiného umění, zatímco ve druhém muzeu můžete obdivovat archeologické nálezy, sbírku nerostů a drahokamů (např. valoun zlata vážící přes 50Kg) i kostry ohromných druhohorních ještěrů. Při pokračování chůze po Ringu se dostanete před úchvatnou budovu rakouského parlamentu. Je celá z bílého mramoru, před ní stojí sousoší s Pallas Aténou. Od parlamentu je to jen skok k vídeňské radnici – vysoké budově s nádhernými ornamenty a přilehlým parkem. Další pamětihodnost na kterou při procházce Vídní narazíme je Votivkirche. Jeho dvě štíhlé bělostné věže jsou jedním ze symbolů města a tak by jistě neměly uniknout zraku žádného návštěvníka. Nyní jsou dvě možnosti jak pokračovat. Buď se vydáte k nábřeží dunajského kanálu, nebo odbočíte vpravo, projdete areálem Hoffburgu a uličkami se propletete až ke chrámu svatého Štěpána na stejnojmennému náměstí. Svatoštěpánský chrám je skutečně impozantní budova se složitě zdobenými zdmi, vysokou věží a známou žlutomodrou střechou.  Na náměstí je také dům, v němž pobýval jeden z nejslavnějších hudebních skladatelů W.A.Mozart, ale i stanoviště fiakrů, tedy koňských potahů kde si můžete s kočími domluvit projížďku po centru Vídně v kočáře. Po Rotterturmstrasse se dostaneme k dunajskému kanálu kde kotví několik plujících restaurací i osobních lodí a zde narazíme na budovu Urania. Jedná se o někdejší astronomickou pozorovatelnu. V jejich útrobách se dnes skrývá restaurace. Po mostě se dostaneme před budovu OPEC, který zde má své sídlo a kde se konají všechna důležitá jednání o pohybech cen ropy. Uděláme ještě pár kroků a jsme na křižovatce, kde se dáme po Pratterstrasse přímo ke slavnému zábavnímu parku se svou dominantou – obřím kolem. Cesta měří asi necelý kilometr a před samotným Pratterem je třeba přejít rušnou silnici, projít podchodem vlakového nádraží a už jsme tam. Reisenrad, jak se hlavní místní atrakce nazývá je taky hned první atrakcí na kterou narazíme a pokud budete mít trochu času nazbyt určitě se svezte – je to nezapomenutelný zážitek. Když se propletete mezi všemi těmi koly, houpačkami, kolotoči, horskými drahami a jinými šílenostmi dejte se doleva. Projděte ulicí až na Lasallestrasse, kde zahněte doprava a dostanete se tak po pár krocích k mostu Reichsbücke. Nalevo od něj je známé náměstí Mexicoplatz a napravo krásný kostel františkánského řádu. Můžete také sejít po schůdcích až na nábřeží a přes Dunaj obdivovat panorama skleněných obrů části Donnaucity v sousedství ohromné vyhlídkové věže. Podíváte-li se nalevo, spatříte na konci nábřeží další ukázku moderní architektury – věž Milénia. Chodníkem na bocích Reichsbrücke projdeme až na druhý břeh a jsme v úplně jiném světě. Starobylé paláce střídají věže ze skla a ocele. Několik z nich patří OSN, která zde má jedno ze svých sídel. Když se propleteme mezi mrakodrapy ocitneme se jako mávnutím kouzelného proutku v rozlehlém Donnauparku, kde si můžeme odpočinout od čilého ruchu velkoměsta a ti odvážnější by neměli opomenout výhled z plošiny vyhlídkové věže Donnauturm. Z Donnauparku se můžeme vrátit na Reichsbrücke a dát se na druhou stranu tohoto „skoroostrova“, kde najdeme klasické obytné domy a na konci slepé dunajské rameno „Alte Donnau“, tedy Stará Dunaj. Tam je přírodní koupaliště, půjčovna loděk a další místečko vhodné pro odpočinek. Cestu zpátky už snad nemusím opakovat – při ní si aspoň všimneme věcí, které nám dříve unikly a tak uzavřeme cca 15Km procházky po nejdůležitějších památkách Vídně. Budete-li mít dost času a prostředků nezapomeňte ještě navštívit nádherné letní sídlo Marie Terezie, zámek Shönbrunn a Stadtpark s památníkem Johana Strausse i koncertním sálem, kde se večer co večer konají valčíkové plesy. Ať už ale zajdete kamkoli, určitě nebudete zklamaní. Vídeň má zkrátka spoustu co nabídnout a věřím, že pokud se tam vypravíte jednou tak se budete vždycky rádi vracet a objevovat další a další zákoutí tohoto nádherně magického města.